Cestování

/
0 Comments
Léto se blíží a s ním je neodmyslitelně spjato i cestování. Já sama jsem už odmalička docela cestovatel. Ať už jde o letní rodinné dovolené k moři, lyžování v Alpách nebo výlety za sestrou do Prahy, všechno to neskutečně miluju a život bez toho už si nedokážu ani představit.



Občas si tak říkám, proč to mám ve skutečnosti ráda. Stojí to hromadu peněz, dopravou na dané místo zaberete klidně i několik dní, přípravy bývají také nekonečné, o nepříjemnostech jet lagu ani nemluvím. Zkrátka… v čem je to cestování tak perfektní, že jej všichni tak hrozně moc zbožňují?

Myslím, že každý známe ten pocit, když jsme v jednom kole, nevíme, kde nám hlava létá a kdy už toho máme jednoduše dost. A pro všechny rýpaly, ano, děje se to i u mladších, není to jen otázka dospělých, pracujících osob. V takové situaci je nejjednodušší vypnout – ať už s knížkou v ruce, nad plátnem či si jít zaběhat… zkrátka nechat myšlenky i povinnosti za sebou a malinko relaxovat.

Já, a věřím, že i spousta z vás, jsem ten typ člověka, který má problém jen tak vypnout a z ničeho nic všechno přestat řešit, proto tak moc miluji cestování. Doma je lehké zamotat se do dalších a dalších povinností, protože, ruku na srdce, vždycky je co dělat a nikdy nebude nic perfektní a stoprocentně dokončené. Ovšem na dovolené jste jednoduše donuceni nic nedělat, pokud si s sebou netáhnete počítač. A najednou máte klid, nemusíte na nic myslet a psát si seznam, co všechno ještě musíte dneska udělat, a jednoduše si lehnete a odpočíváte, případně se jdete podívat do hor nebo si prohlédnout památky, možností je spousta.

Všem workoholikům proto doporučuji jedno: vyjeďte si s rodinou, přáteli nebo klidně i sami na výlet a nechce starosti plavat. Nikdo se vám nebude pošklebovat, že musíte do toho nejluxusnějšího resortu, nikdo vás nenutí vyrazit okamžitě procestovat celou Afriku, a nikdo neříká, že musíte zmizet na půl roku. Občas pomůže i obyčejný víkend na horách ve stanu s přáteli a kytarou. A pokud chcete dál a máte na to, vyražte si klidně kam až chcete, je to jen a pouze vaše věc.

Já sama balím kufry a na měsíc vyrážím procestovat kousek světa. To je i důvodem, proč ve skutečnosti píšu tento článek, zároveň to berte jako mou omluvu, proč zde následující měsíc nic nepřibude. S bratrem a tátou se vydáváme na necelé čtyři týdny na průzkum Ameriky. Samozřejmě budu vše poctivě dokumentovat a můžete se hned po mém návratu těšit na sérii článků z tohoto dobrodružství.

A já se s vámi loučím. Užijte si prázdniny, neblázněte a neubližte si a pořádně si odpočiňte – klidně i někde na cestách.


Článek přepsán a aktualizován 12. 4. 2019


O mně

Devatenáctiletá Ostravačka se zálibou v psaní. Studuji žurnalistiku, ráda řídím, bavím se s přáteli a cestuji. Články vycházejí nepravidelně z důvodu letošní maturity, děkuji za pochopení.

You may also like

Žádné komentáře:

O mně






Vítej, zbloudilý čtenáři.
Jsem devatenáctiletá rodačka z Ostravy, co ráda cestuje, čte, píše a baví se s přáteli. Studovala jsem žurnalistiku na střední podnikatelské škole, ale v mém srdíčku jsem byla vždy věrna beletrii. V září nastupuji na vysokou školu na obor editor.
Nevím, co postupem času najdeš na tomto blogu, ale rozhodně se, minimálně nyní, nehodlám nijak profilovat. Najdeš tady tedy příspěvky všeho druhu - ať už cestopisy, fejetony, úvahy, příběhy nebo obyčejné článečky o ničem, ale o všem zároveň. Rozhodně se ale pokusím ti poskytnout kvalitní pravidelné čtení.
A doufám, že ty to se mnou jen tak nevzdáš a dáš mi šanci.
Dohodnuto?

Oblíbené příspěvky

  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (2/3)
    Vzhledem k vašim ohlasům u první části našeho výletu po Americe jsem si pospíšila a jsem zde dnes s pokračováním. A jelikož jsem tady shrnu...
  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (1/3)
    Jak jsem vám slíbila v článku měsíc zpátky, dnes jsem tady s prvním článkem z naší cesty do Ameriky. Abych vás uvedla do situace, letíme...
  • Back to school, aneb jak se nezbláznit ze školy
    Dny se znovu zkracují a noci ochlazují. Sluníčko přestává hřát a v obchodech začínají strašit nápisy „zpátky do školy“. „Jůtůberky“ blázní ...
  • Štěstí
    Chvílemi si říkám, jak moc je štěstí relativním pojmem. Každý máme občas tu chvilku, kdy se plácáme po rameni, jak fajn den to vlastně dne...