Back to school, aneb jak se nezbláznit ze školy

/
0 Comments
Dny se znovu zkracují a noci ochlazují. Sluníčko přestává hřát a v obchodech začínají strašit nápisy „zpátky do školy“. „Jůtůberky“ blázní s denními rutinami, „hóly“ se sešity a „mejkapy“ na pět minut. Ano, přesně tak, je to tady. Září se blíží.
Co bych to byla za blogerku, kdybych také nevyužila této obrovské vlny, která se na nás v podobě nového školního roku valí a nezasadila si také svou. A jelikož nejsem zrovna ukázkový příklad někoho, kdo si ráno dělá perfektní mejkapek, má vzorně napsané poznámky ve stylovém sešitě, rozhodla jsem se to pojmout svým vlastním způsobem.
Taky si občas říkáte, že přežít celý ten rok je snad nemožné? Tak to vám gratuluji, klikli jste na správný článek, protože dneska vám poradím, jak to celé zvládnout v klidu a bez zbytečného stresu.
Jde o léta sbírané zkušenosti z těžkého života gympláka, proto moc dobře vím, o čem mluvím, když vám řeknu, že spát tři hodiny denně není žádná prdel a že vám pět káv denně rozežere i ten zbytek orgánů, které přežijí vaše stravovací návyky ze školního bufetu. A jak si celý ten rok zpříjemnit a zabránit situaci, kterou jsem právě popisovala? Tak to vám jdu právě popsat.



Pravidelná příprava

               Před tím, než tento článek zavřete, dejte mi alespoň chvilinku na vysvětlení. Vážně, prosím. 

               Sama jsem ten typ studenta, co většinu času nedává pozor, zápisky si dopisuje hodinu před samotným testem a většinu času je tak mimo, až vlastně ani neví, co je to za předmět. Nalijme si čistého vína, je mi jasné, že toto je nejspíše většina z vás, čest výjimkám.

Ovšem. V loňském roce se naše milá paní profesorka rozhodla, že máme mizerné výsledky a bude průběžně každou hodinu psát krátký testík na dvě nebo tři otázky z učiva, které momentálně probíráme. A já, protože jsem nechtěla rupnout, jsem se na ně vždycky před testem podívala, zápisky si pročetla, abych věděla, o co že to vlastně jde. Nešlo o žádné šprtání, dost těch věcí jsem měla v hlavě z toho, jak jsem to takto četla hodinu předtím, a pak jak jsem psala ten test a z profesorčina výkladu. A světe div se, když přišel test, na naučení mi stačilo dvacet minut. Výsledná známka? Výborná.

Neříkám, že to máte aplikovat všude, v takové matice bych ten sešit také raději spálila, než se dívat na příklady stále dokola a dokola, ale pak jsou tady také předměty, které jsou vyloženě šprtací se. Biologie, zeměpis, dějepis, literatura, společenské vědy a hromada odborných předmětů… je toho zkrátka docela dost. A když tomu věnujete denně dvacet minutek dohromady, klidně jen po cestě do a ze školy, rozhodně vás neubude. A na testu budete za hvězdy, protože místo, abyste se učili dva dny předem, vám bude stačit dvacet minut až hodinu a budete v mnohem menším stresu.


Rychlokurz před testem

               Bod velmi související s tím předchozím, i když je tak trochu z jiného konce vzatý. A jestli je něco, co mě udrželo v ročníku a s trojkami na vysvědčení maximálně, je to tento tip.

S kamarády jsme si zavedli naše takzvané rychlokurzy, během kterých si vzájemně látku vysvětlujeme, shrnujeme to nejdůležitější a to, na co by se profesor mohl zeptat. Kolikrát ani nemusíte být přímým účastníkem, klidně můžete jen svačit u toho stejného stolu a bedlivě poslouchat, ale když si to takto zopakujete přestávku až dvě před testem, věřte mi, že vám hodně z toho zůstane v hlavě díky krátkodobé paměti a test napíšete mnohem lépe – a to nemusíte pořádně ani vědět na co píšete.

Takže jestli ve třídě máte přátele, kteří jsou ochotní do toho jít s vámi, zkuste to, můžu vřele doporučit.


Neučte se s přáteli

Ač si momentálně protiřečím, i toto je mým dalším tipem pro vás. Když pomineme studování před testem, na které jsem narážela před chvilkou, není dobré snažit se učit s přáteli. Vždycky jeden z vás není tak moc zapálený do daného tématu a látka ho ani nezajímá nebo mu na testu pořádně ani nezáleží – tato osoba bude vždycky téma stáčet jinam a bude rušit a odvádět pozornost od zápisků.

Proto oddělte klábosení s přáteli od učení se a držte mezi tím pěkný rozestup. A nezapomeňte, test na druhý den má přednost, tak ne že strávíte celý den s kamarády na kafíčku s tím, že támhle nějaká holka na internetu povídala, že se s kamarády nemáte učit, že to máte oddělit.


Mějte pěkné zápisky a nebojte se barev

Věřím, že mnoho z vás již pochopilo, že z úhledného sešitu plného barevných nadpisů a podržení se učí mnohem lépe než ze salátu zespod tašku psaného dopisující propiskou zkombinovanou s tužkou, protože spolužáci neměli nic jiného na půjčení.

Přesně tak, pokud se chcete něco fakt naučit tak, aby vám to nepřišlo jen jako trápení, doporučuji si vést pěkně sešity. Nikdo neříká, že tam musíte mít milion barev, milion kreseb, písmo jak od vystudovaného kaligrafa, to vůbec. Ale když si důležité věci budete podtrhovat a zvýrazňovat, oddělovat podnadpisy od klasického textu a témata psát velkým, bude to hned mnohem lepší.

A když už budete mít tak krásně vedené poznámky, bylo by škoda psát je do hnusných ušmudlaných obyčejných sešitů, no ne? Lépe se otevírá veselý a barevný blok, opravdu. Za sebe můžu doporučit sešit 5v1 a tomu podobné. Pro mě to je velmi praktická věc, sama používám hlavně tenoučký šanon a do něj jsem si nakoupila papíry a mám tam všechny předměty. Přijde mi praktické moct si kdykoliv vytáhnout jakýkoliv předmět a v tu chvíli nemusíte řešit žádné suplování, máte vždycky všechno.

Ale pro ty, kteří jsou fanoušky klasických sešitů, na internetu je hromada návodů, jak si vytvořit nádherný design i bez šílené útraty. A pro ty línější z vás, kterým ale nevadí plácnout se přes kapsu, doporučuji stránku www.vemzu.cz, na které najdete hromadu nádherných sešitů (nejde o spolupráci, ale sama jejich bloky zbožňuju).


Najděte si vlastní systém

Ač se to lehce řekne, není nic lepšího, než když zjistíte, co vám vyhovuje nejvíce? Učit se z mobilu, nebo spíše ze sešitu? Bezhlavě zvýrazňovat každé třetí slovo, nebo raději jednoduché podtrhování? Linkovaný, nebo nelinkovaný papír? Souvislý text, odrážky, nebo třeba myšlenková mapa? Leze vám to lépe do hlavy večer nebo ráno? Učí se vám lépe v posteli, u stolu, nebo při cestování do školy?

Máte nepřeberné množství toho, co můžete vyzkoušet, proto, jestli máte pocit, že vám trvá se něco dlouho naučit, zkuste změnit styl. A pozor, ne v každém předmětu vám musí vyhovovat to stejné!

Já sama jsem to dlouho měla tak, že biologie vypadalo jako pozvracená jednorožcem a zásadně muselo jít o poznámky napsané na počítači, dějepis jsem se pro změnu učila z klasického sešitu bez použití jakékoliv barvy a takovou literaturu jsem si zapisovala do myšlenkových map, zatímco v zeměpise jsem si zápisky jednoduše přepisovala, až jsem si to pamatovala. O španělštině ani nemluvím, to byla změť různých homonym a příběhů.
Nemůžu vám tady poradit nic jiného, než abyste zkoušeli a hledali to, co vám nakonec perfektně sedne a bude vám to vyhovovat a pomůže vám to. Učení doopravdy nemusí být mučení, když víte, jak na to.


Zjišťujte si i nad rámec učiva

Co se mým kamarádům osvědčilo, je zjišťování si více informací i mimo hodiny. Všechny souvislosti jim pak šly lépe dohromady a co tak vím, na testy se ani jeden z nich nemusí ani učit. Je mi ale jasné, že na tohle nemá čas ani náladu každý, a rozhodně nejde o něco, co můžete praktikovat ve všech předmětech, to byste odpadli po týdnu.

Jestli ale berete zajímavé téma například v dějepise a máte pocit, že byste se o tom chtěli dozvědět ještě malinko více, jděte do toho, opravdu vám to neskutečně pomůže a hodně si u profesora šplhnete a ukážete se mu v mnohem lepším světle.


V hodinách buďte aktivní a nekonfliktní

Není nic horšího, než když si hned ze startu znepřátelíte učitele. Věřte mi, to vás pak klidně může učit váš nejoblíbenější předmět, vy můžete mít znalostí, kolik chcete, ale pokud vás nemá rád, je vám to k ničemu a vy budete trpět. Proto se snažte být nekonfliktní, naopak se v hodinách zapojujte, odpovídejte na otázky a berte si dobrovolné úkoly.

Daný profesor, když uvidí vaši snahu, si vás lépe zapamatuje, a pokud nebudete podlézaví, bude vás mít mnohem raději a v pololetí se spíš přikloní k lepší známce, bude vám vycházet vstříc a školou proplujete mnohem jednodušeji.


Když není zbytí, najděte si doučování

Pokud ani jedna z výše uvedených rad nepomohla a vy stále v daném předmětu plavete, nebojte se najít si doučování. V dnešní době je to naprosto běžné a nikdo se na vás skrze prsty dívat nebude. A raději přece doučování než propadnout, to musíte uznat i vy.

Jestli ale s nějakým předmětem bojujete dlouhodobě a nepomáhá takřka nic, obraťte se na profesionály, poproste učitele, jestli by vás soukromě nedoučovali, případně zda nemají kontakt na někoho dobrého. Není sice příjemné někomu platit, ale z vlastních zkušeností vím, že to může obrovsky pomoct a stojí to za to, pokud si s daným sednete. A pokud ne, můžete přeci hledat dále.
   

Nestresujte se a dobře spěte

A hlavně buďte v klidu, protože můžete být bedna, může vám to pálit, můžete být slohový génius, ale pokud se zbytečně vystresujete, veškeré vaše schopnosti i znalosti půjdou do kytek a vy skončíte, jako kdybyste se na to ani nepodívali. Takže si během učení dovolte i nějakou tu pauzu, najděte si koníčky, které vám pomůžou relaxovat, spěte minimálně těch šest hodin (ideálně sedm až osm, ale známe to všichni, večer ten čas běží rychle) a snažte se udržovat si psychické i fyzické zdraví v pořádku.

I když je na vás vyvíjen tlak okolí, a že to tak je vždycky, je potřeba si uvědomit, že zdraví je přednější, že to jsou pořád přeci jenom známky a nic se nestane, když dostanete jednu pětku. Je to lepší než se pak na zkolabování dostat do nemocnice, ne? I když je škola důležitá, jsou to pořád přece jen známky, které kolikrát ani neodpovídají vašim opravdovým znalostem.

Neznamená to, že na to budete kašlat a fakt, že jste se nechtěli stresovat, budete brát jako výmluvu, to zase ne. Snažte se a udělejte vše pro to, aby byly vaše výsledky co nejlepší, ale ne za každou cenu, ano? Dávejte na sebe pozor, a hlavně se z toho všeho nezblázněte.


Článek aktualizován 12. 4. 2019



O mně

Devatenáctiletá Ostravačka se zálibou v psaní. Studuji žurnalistiku, ráda řídím, bavím se s přáteli a cestuji. Články vycházejí nepravidelně z důvodu letošní maturity, děkuji za pochopení.

You may also like

Žádné komentáře:

O mně






Vítej, zbloudilý čtenáři.
Jsem devatenáctiletá rodačka z Ostravy, co ráda cestuje, čte, píše a baví se s přáteli. Studovala jsem žurnalistiku na střední podnikatelské škole, ale v mém srdíčku jsem byla vždy věrna beletrii. V září nastupuji na vysokou školu na obor editor.
Nevím, co postupem času najdeš na tomto blogu, ale rozhodně se, minimálně nyní, nehodlám nijak profilovat. Najdeš tady tedy příspěvky všeho druhu - ať už cestopisy, fejetony, úvahy, příběhy nebo obyčejné článečky o ničem, ale o všem zároveň. Rozhodně se ale pokusím ti poskytnout kvalitní pravidelné čtení.
A doufám, že ty to se mnou jen tak nevzdáš a dáš mi šanci.
Dohodnuto?

Oblíbené příspěvky

  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (2/3)
    Vzhledem k vašim ohlasům u první části našeho výletu po Americe jsem si pospíšila a jsem zde dnes s pokračováním. A jelikož jsem tady shrnu...
  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (1/3)
    Jak jsem vám slíbila v článku měsíc zpátky, dnes jsem tady s prvním článkem z naší cesty do Ameriky. Abych vás uvedla do situace, letíme...
  • Back to school, aneb jak se nezbláznit ze školy
    Dny se znovu zkracují a noci ochlazují. Sluníčko přestává hřát a v obchodech začínají strašit nápisy „zpátky do školy“. „Jůtůberky“ blázní ...
  • Štěstí
    Chvílemi si říkám, jak moc je štěstí relativním pojmem. Každý máme občas tu chvilku, kdy se plácáme po rameni, jak fajn den to vlastně dne...