Tajemství života

/
0 Comments

Upřímně, dneska měl vyjít úplně jiný článek. Mnohem veselejší, mnohem odlehčenější a dost možná i mnohem zajímavější.


Ale víte vy co? Ne vždycky je život veselý, odlehčený nebo i jen zajímavý. Občas je život prostě život.


Posledních několik dní, možná už týdnů, se topím. Chová se to jako lepkavý sliz, chutná to jako trpkost, vzadu v krku pálí podobně jako kyselina. Nutí mě to třást se, vzlykat, snažit se proti tomu bojovat a znovu a znovu prohrávat.


Jo, život občas není jednoduchý a naučit se v něm plavat je snad ještě těžší než zadržet dech.
A tak se topím a nechávám unášet dál, abych se znovu mohla začít topit.


Ironií je, že se tomu dá uniknout, všemu se dá přece utéct, ale život vás jako žvýkačka na podrážce pronásleduje.


Občas si jeho těžkostí ani nevšímáme, naopak nás nadnáší a my jsme šťastní jak jen to jde. Jenže pak jsou tady chvíle jako je tato, kdy jen ve dvě v noci sedím na posteli, ťukám něco do telefonu a vlastně se snažím přijít na to, co je špatně.


Život mám přece perfektní, mám úžasnou rodinu, mám skvělé přátele, mám koníčky i cíle. A i přesto jsem teď smutná. Proč?


Občas si říkám, proč se tohle všechno děje. A možná je to něco, na co nikdy nenajdu odpověď. Když už ji mám totiž na dosah, vždy mě život začne znovu nadnášet a mně je fajn. V dobrém se totiž často zapomíná na zlé a život si tak pevně střeží své tajemství.


Co je totiž cennější než tajemství života? Možná jen tajemství smrti a řeknu vám, to životní se mi zamlouvá mnohem více.


Doufám, že příští příspěvek bude o něco zajímavější pro vás všechny a že budu já do té doby v pořádku. Bohužel, ani jedno slíbit nemůžu, pouze to, že se budu snažit. Tak mi držte palce. Příští týden totiž plánuju poslední část z našeho putování po Americe, tak doufám, že to nepokazím špatnou atmosférou mých posledních dní. 
Váš Z(a)tracený snílek



O mně

Devatenáctiletá Ostravačka se zálibou v psaní. Studuji žurnalistiku, ráda řídím, bavím se s přáteli a cestuji. Články vycházejí nepravidelně z důvodu letošní maturity, děkuji za pochopení.

You may also like

Žádné komentáře:

O mně






Vítej, zbloudilý čtenáři.
Jsem devatenáctiletá rodačka z Ostravy, co ráda cestuje, čte, píše a baví se s přáteli. Studovala jsem žurnalistiku na střední podnikatelské škole, ale v mém srdíčku jsem byla vždy věrna beletrii. V září nastupuji na vysokou školu na obor editor.
Nevím, co postupem času najdeš na tomto blogu, ale rozhodně se, minimálně nyní, nehodlám nijak profilovat. Najdeš tady tedy příspěvky všeho druhu - ať už cestopisy, fejetony, úvahy, příběhy nebo obyčejné článečky o ničem, ale o všem zároveň. Rozhodně se ale pokusím ti poskytnout kvalitní pravidelné čtení.
A doufám, že ty to se mnou jen tak nevzdáš a dáš mi šanci.
Dohodnuto?

Oblíbené příspěvky

  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (2/3)
    Vzhledem k vašim ohlasům u první části našeho výletu po Americe jsem si pospíšila a jsem zde dnes s pokračováním. A jelikož jsem tady shrnu...
  • KeXa cestovatelem- Amerika 2016 (1/3)
    Jak jsem vám slíbila v článku měsíc zpátky, dnes jsem tady s prvním článkem z naší cesty do Ameriky. Abych vás uvedla do situace, letíme...
  • Back to school, aneb jak se nezbláznit ze školy
    Dny se znovu zkracují a noci ochlazují. Sluníčko přestává hřát a v obchodech začínají strašit nápisy „zpátky do školy“. „Jůtůberky“ blázní ...
  • Štěstí
    Chvílemi si říkám, jak moc je štěstí relativním pojmem. Každý máme občas tu chvilku, kdy se plácáme po rameni, jak fajn den to vlastně dne...